1. prosince 2026 má nabýt účinnosti novela zákoníku práce, která by významným způsobem změnila definici závislé práce. Novela se v současné době nachází v legislativním procesu a její konečná podoba se tedy může ještě změnit. Cílem navrhované právní úpravy je reagovat na dlouhodobou praxi tzv. švarcsystému, tedy situace, kdy je pracovněprávní vztah formálně nahrazen spoluprací mezi podnikateli, přestože fakticky vykazuje znaky zaměstnání.

Přestože kontrolní orgány již dnes při posuzování nelegální práce vycházejí především ze skutečného obsahu vztahu, deklarovaným cílem navrhované právní úpravy je korigovat dosavadní extenzivní výklad znaků závislé práce ze strany soudů a inspektorátů práce a nastavit jasnější hranici mezi zaměstnáním a podnikáním. Pokud bude novela v navrhované podobě přijata, bude to pro zaměstnavatele znamenat potřebu přehodnotit nastavení spolupráce s externími dodavateli, freelancery i osobami samostatně výdělečně činnými.

Dosavadní definice závislé práce je poměrně obecná a ponechává značný prostor pro výklad soudů i inspektorátů práce. Novela má změnit samotné zákonné vymezení závislé práce a zpřesnit podmínky, za nichž bude možné určitou činnost za závislou práci považovat. Dosavadní čtyři znaky závislé práce mají být nahrazeny dvěma znaky novými. I nadále však bude klíčové posouzení skutečného způsobu výkonu práce, nikoliv pouze označení smlouvy nebo vůle smluvních stran. Rozhodující tedy nebude, zda spolupráce probíhá na základě smlouvy o poskytování služeb či živnostenského oprávnění, ale jak je skutečně vykonávána. Ani pečlivě připravená smluvní dokumentace sama o sobě nezaručí, že spolupráce nebude posouzena jako zastřený pracovněprávní vztah. Celkový obraz spolupráce tak bude hrát ještě významnější roli než doposud.

Nejvýznamnější navrhovanou změnou je samotné přenastavení zákonné definice závislé práce. Návrh novely opouští dosavadní konstrukci čtyř znaků a závislou práci nově vymezuje dvěma znaky, a to výkonem práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance a výkonem práce jménem zaměstnavatele. Vztah nadřízenosti a podřízenosti má být přitom nově vymezen konkrétními podmínkami – zaměstnavatel práci organizuje a kontroluje, uděluje k ní pokyny a práce je konána v pracovní době. Neznamenalo by to však, že každá dlouhodobá spolupráce s OSVČ bude automaticky představovat švarcsystém. Rozhodující i nadále zůstane individuální posouzení konkrétního vztahu a jeho skutečného obsahu.

Podstatné je i to, co podle důvodové zprávy k návrhu znakem závislé práce být nemá. Závislou práci by nově neměla zakládat ekonomická závislost na jediném klientovi ani poskytování benefitů, příspěvků či doplňkového pojištění externím spolupracovníkům. Oproti dosavadní praxi kontrolních orgánů i judikatuře jde o zásadní posun, který může hranici švarcsystému posunout ve prospěch spolupráce s OSVČ.

Navrhovaná úprava by neměla představovat problém pro skutečné podnikatele, kteří samostatně organizují svou činnost a nesou podnikatelské riziko. Rozhodující by nově neměl být počet klientů, ale faktické řízení spolupráce – tedy kdo práci organizuje a kontroluje, kdo k ní uděluje pokyny a zda je konána v pracovní době určené objednatelem. Rizikové tak zůstanou zejména vztahy, kdy je OSVČ fakticky řízena jako zaměstnanec, ať už jde o IT specialisty, obchodní zástupce, projektové manažery, marketingové specialisty, administrativní pracovníky nebo pracovníky ve výrobě a logistice. Každý vztah bude nutné posuzovat individuálně podle konkrétních okolností.

Nesprávné nastavení spolupráce může mít pro zaměstnavatele významné finanční i právní důsledky již dnes. Vedle pokut za umožnění nelegální práce může dojít například k doměření odvodů na sociální a zdravotní pojištění, doměření daně z příjmů, zpětnému překvalifikování smluvního vztahu na pracovní poměr, uplatnění nároků ze strany pracovníků (dovolená, náhrada mzdy či odstupné) či k reputačním dopadům při veřejných zakázkách nebo obchodních vztazích. Pokuta za umožnění výkonu nelegální práce může již podle současné úpravy dosáhnout až 10 milionů Kč, nejméně však činí 50 tisíc Kč. Vedle ní hrozí zákaz činnosti až na dva roky a ztráta nároku na příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti na dobu tří let.

Přestože legislativní proces dosud nebyl dokončen a účinnost nové právní úpravy je plánována až od prosince 2026, není vhodné přípravu odkládat. Revize většího množství smluvních vztahů, interních procesů i způsobu řízení externích spolupracovníků může být časově náročná. Doporučujeme zejména provést audit všech spoluprací s OSVČ, posoudit faktický způsob výkonu práce, zkontrolovat nastavení smluvní dokumentace, vyhodnotit rizikové oblasti z pohledu pracovního práva a případně upravit model spolupráce tak, aby odpovídal stávající i připravované legislativě. Včasná příprava může významně snížit riziko budoucích sporů i případných sankcí.

Pokud bude novela přijata, půjde o jednu z nejvýznamnějších změn pracovního práva posledních let. Deklarovaným cílem zákonodárce je zpřesnění pravidel a nastavení jasnější hranice mezi zaměstnáním a podnikáním; návrh se však teprve dostává do vlády a Parlamentu a jeho konečná podoba i účinnost se mohou změnit. Pro řadu zaměstnavatelů bude novela znamenat nutnost přehodnotit dosavadní model spolupráce s externími pracovníky – a vzhledem k výši hrozících sankcí se revize nastavených vztahů vyplatí bez ohledu na osud novely. Legislativní proces budeme i nadále sledovat a o jeho vývoji Vás budeme informovat. Naše advokátní kancelář poskytuje klientům komplexní právní poradenství v oblasti pracovního práva, včetně auditů spolupráce s OSVČ, posouzení rizik švarcsystému, přípravy smluvní dokumentace i nastavení pracovněprávních procesů tak, aby odpovídaly aktuální i připravované právní úpravě.

‍