Nástroje strojového učení se postupně stávají každodenní součástí našich životů. Méně se ale ví, že nejen jejich vývoj, ale i jejich používání je podrobeno právní regulaci. V členských státech Evropské unie jde o jednotnou úpravu soustředěnou v nařízení AI Act, jehož ustanovení se postupně uvádějí do praxe. Na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci při plnění svých pracovních povinností přicházejí do styku s nástroji umělé inteligence, nově dopadá povinnost zajistit, aby jejich zaměstnanci měli o fungování umělé inteligence dostatečné povědomí.  

‍

Zaměstnavatel odpovídá za užití AI v každém případě

AI Act výslovně ukládá zaměstnavatelům povinnost přijmout opatření, aby v co největší míře zajistili u svých zaměstnanců dostatečnou úroveň gramotnosti v oblasti AI. Tuto povinnost mají nejen zaměstnavatelé, kteří se podílejí na vývoji nástrojů strojového učinění, ale i zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci tyto nástroje při výkonu práce používají. Nehraje přitom roli, zda zaměstnavatel použití těchto nástrojů nařídil a zda o něm vůbec ví. Platí to i v případě, kdy zaměstnanec používá nástroje umělé inteligence na vlastní pěst, zkrátka proto, aby si zjednodušil práci, kterou mu jeho zaměstnavatel přidělil. I v tomto případě nese veškerou odpovědnost za užití těchto nástrojů zaměstnavatel.  AI Act tak vlastně jen stvrzuje, že princip odpovědnosti zaměstnavatele za činnosti vykonávané jeho zaměstnancem platí při používání nástrojů umělé inteligence stejně, jako při používání jiných nástrojů. Zaměstnavatel se tedy své odpovědnost nezbaví, bude-li tvrdit, že o jejich používání vůbec nevěděl.  

Konkrétní podoba školení o AI není předepsána

Konkrétní podobu opatření, která má zaměstnavatel přijmout, AI Act nestanoví. Zaměstnavatel musí zohlednit jak prostředí, v němž jsou systémy AI používány, tak technické znalosti, zkušenosti a vzdělání zaměstnanců, kteří je používají. Jinak tedy bude vypadat vzdělávání bankovních úředníků, kteří pravidelně zpracovávají citlivé údaje svých klientů a pohybují se v přísně regulovaném prostředí právně chráněného bankovního tajemství, jinak zase vzdělávání pracovníků personálního oddělení menšího výrobního podniku.  

Firmy by měly mít přehled a jasná pravidla

Nutným předpokladem jakéhokoli školení zaměstnanců je přehled zaměstnavatele o tom, jak vlastně jeho zaměstnanci nástroje umělé inteligence využívají. Pasivní přístup ponechávající implementaci AI iniciativě zaměstnanců se tak rozhodně nemusí vyplatit. Zaměstnavatel by tedy měl nejprve určit, jaké užití těchto nástrojů je přípustné. Zaměstnanci, kteří s nimi přicházejí do styku, musejí v přiměřeném rozsahu znát vlastnosti a limity těchto nástrojů, aby jejich nevhodným užitím nevznikla újma zaměstnavateli či jiným osobám.

Co hrozí

Nepříznivé následky hrozící zaměstnavateli, který tuto svou povinnost zanedbá, jsou dvojího druhu. Tím prvním je pokuta, kterou počínaje srpnem roku 2026 bude moci uložit Český telekomunikační úřad a která může dosahovat řádu milionů eur. Tím druhým je odpovědnost za škodu či nemajetkovou újmu, která může třetím stranám vzniknout neodborným užitím těchto nástrojů. V rámci vnitřní struktury zaměstnavatele tato povinnost náleží statutárnímu orgánu, který ji může delegovat na příslušného člena managementu podniku.

Stanovení podmínek užívání nástrojů strojového učení a odpovídající vzdělávání zaměstnanců v této oblasti by se tak mělo stát běžnou součástí výkonu řídící pravomoci zaměstnavatele, jak tomu je i v jiných oblastech (nejen) informačního managementu.  

‍

Ondřej Moravec
partner AK Fráňa a partneři